Velikost textu: AAA

Reklama

Jak dát stáří smeč

18.11.2009

Tenis patří k ideálním sportům 55+! Dá se hrát opravdu v každém věku. A je při něm i skvělá zábava. Hovořili jsme o něm s prezidentem seniorské sekce Českého tenisového svazu Ing. Ladislavem Vysockým (74).

Čím jsme starší, tím více se musíme hýbat, nařizuje biologická rovnice. Překonat pohodlí a nebát se do toho „opřít“. I když svaly bolí a načerpat nové síly trvá déle, ta námaha se nám vyplatí. „Pokud tři dny nehraji, jsem celý rozlámaný,“ usmívá se Ladislav Vysocký, který je i dlouholetým předsedou Výkonného výboru seniorského tenisu. „Vše mě přestane bolet, jakmile se rozehraji. U mých přátel je to stejné.“ V dobré formě jsou naši senioři tvrdým oříškem pro nejlepší světové hráče a hráčky, jak to dokazují například Barbora Koutná, Radovan Čížek nebo Antonín Doseděl, kteří obsazují nejvyšší příčky  světového žebříčku ITF.

Nejlepší lék na stres

S tímto elegantním sportem začal Ladislav Vysocký ve svých deseti letech v Chomutově, na hřišti tehdejších mecenášů sportu princů Hohenlohe. Sledoval hru legendárního Karla Koželuha, mistra světa z roku 1925 i dalších šampionů, a pilně trénoval. Nebývalý talent oslnil funkcionáře prestižního pražského klubu ČLKA, ti ho nemuseli dlouho přemlouvat. A nic na tom, že na tréninky dojížděl sto kilometrů! Kurt na pražské Štvanici byl však nakonec přece jen příliš daleko, což byl také důvod proč Ladislav Vysocký vyměnil raketu za hokejku. „Do roku 1964 jsem hrál první ligu za Chomutov, tenis jsem ale hrával také. Po skončení hokejové kariéry jsem se k tenisu vrátil naplno.“ Mladému inženýrovi, který řídil výrobu v obřích železárnách, sport pomáhal překonat každodenní pracovní stres, stejně jako později, ve funkci generálního ředitele nebo krizového manažera továrny po sametové revoluci. „Pracovní problémy se člověku honí hlavou v noci. Pokud si po práci dvě hodiny zahrajete, zdravě se unavíte. Ráno se probudíte odpočatý a řešení přijde samo,“ říká tenista. Funguje to i dnes, kdy Ladislav Vysocký vede svoji firmu. Ale není to jen o fyzičce a tělesném odpočinku!

Čeští senioři umějí

„Seniorský tenis je úžasný i v tom, že jste součástí velkého společenství. Neuzavíráte se do ulity,“ pokračuje šéf seniorského tenisu. „Turnajů se zúčastňuje od sta do dvou set hráčů. Jde o krásnou třídenní společenskou záležitost. Turnaje v termínovém kalendáři ITF mají vyšší účast a hrají se ve čtyřech až pěti dnech. Každoroční Velká cena seniorů se skládá ze třinácti turnajů.“ Seniorský tenis hrají muži od čtyřiceti let. Ženy od pětatřiceti, ale jejich hojnější účast začíná až od čtyřiceti let, protože mladší mají často ještě spoustu práce v domácnosti. V mužských kategoriích je věkové rozpětí pět, u žen deset let. (Hráček je obecně méně.) Nejpočetněji jsou zastoupeny kategorie šedesátníků a pětašedesátníků, své reprezentanty má i kategorie 80+. „Po každém turnaji aktualizujeme pořadí hráčů, výsledky soutěže ITF zasíláme do Londýna, sídla mezinárodní tenisové asociace.“ Na stránkách www.itftennis.com se může každý podívat, jak úspěšní jsou naši hráči! Naše seniorky vyhrály loňské mistrovství světa v Turecku, ve dvou mužských kategoriích jsme získali stříbro a bronz.

Nemusíte být zrovna Federer...

Co je na seniorském tenisu nejatraktivnější? Jeho otevřenost všem. Jan Kučera, předseda Výkonného výboru seniorského tenisu říká: „Na našich turnajích jde o intenzivnější přístup ke sportu a především – o navázání nových přátelství! Prakticky každý víkend můžete hrát kvalitní turnaj v příjemných prostředích různých tenisových  areálů, můžete se, třeba i po letech, opět vrátit k duchu závodního sportu!“

Neexistuje žádný přísný systém registrací. „Každý, kdo na turnaj přijde, zaplatí vklad a dodá osobní údaje do databáze, má nárok být na čtyři troky členem,“ vysvětluje místopředsedkyně seniorského tenisového výboru Iva Petrová, na jejíž bedrech spočívá mnoho dobrovolné organizační práce. „Každý proto může být členem, je jen na něm, zda se zúčastní turnaje.“ Novými členy se často stávají i bývalí aktivní hráči, kteří z nějakého důvodu kurty na dlouho opustili. „Inspirace přijde sama, duch soutěživosti se probudí,“ popisuje běžný „comeback“ tenistů Ladislav Vysocký. „Hráč začne trénovat a jde jen o to, aby se dal do pohybu.“ A úplní nováčci, mohou se zapojit? „Začít se může samozřejmě i po padesátce. Když se nováčkům nedaří a prohry je odradí, vždy je mi to líto, protože hrát může opravdu každý. Proto se v každém turnaji hraje o cenu útěchy v takzvané divizi. Ti co vypadnou v prvním kole, nejedou domů, ale hrají mezi sebou další soutěž a pokračují.“


 


 

Ing. Ladislav Vysocký (74)

„Padesátileté lidi považuji za mladé. Mnozí padesátníci se sami pasují do role starých vlastně z pohodlnosti. Zájemcům o seniorský tenis doporučuji dbát o svou váhu. Je dobré si vedle tenisu zaběhat, jezdit na kole. Pokud máte kila navíc, velmi trpí kolena a kyčle.“

 

 


 

Iva Petrová roz. Horáková (55)

„Narodila jsem se na tenisových dvorcích. Tatínek Zbyněk Horák hrál ještě v osmdesáti letech. Já trénuji odmala a život bez tenisu si nedovedu představit. Dává mi přátele, uspokojení. Jako místopředsedkyně Výkonného výboru seniorského tenisu organizuji řadu turnajů. Na seniorském tenisu je úžasné i to, že se tu po mnoha letech potkávají staří známí a přátelé. Zpočátku se někdy ani nepoznají.“


 


 

Dr. Jiří Mareš (51)

„Mám kontakt s přáteli a dobrými známými, cítím se dobře fyzicky a pak i psychicky. Na kurtech panuje rodinná atmosféra. Odreaguji se a v práci jsem pak v pohodě.“

 

 

 


František Čech (73)

„Hrát jsem začal ve třinácti a ve stejném klubu jsem šedesátou sezonu. Rád bych pozval na tenis další lidi staršího věku, aby ukázali, co v nich je.“

 

 

 



 

Volný čas

citát dne:

Převádějte velké problémy na menší a menší, a ony nakonec přestanou existovat!

Čínské přísloví

Reklama