Asijská zelenina v české zahradě  II 

Milujete asijskou kuchyni? Lehkou, chutnou a přitom nenáročnou na přípravu. Pak pro vás máme tip, jak si vypěstovat na vlastní zahrádce zeleniny, které vaší domácí „číně“ dodá tu správnou chuť.

Jedlá chryzantéma

Pro naše chuťové buňky má asi trochu zvláštní chuť. Ale nezatracujte ji dřív, než ochutnáte. Číňané věřili, že tato bylina dodává životní sílu. Z jejích listů vařili čaj při slavnostních příležitostech, mladé výhonky a okvětní lístky používali do salátů a z kořenů chryzantém vařili čaj proti bolesti hlavy. Na oslavu této květiny pojmenovali i město Chu-Hsien (Chu=chryzantéma, Hsien=město). O pár století později se chryzantéma objevila v Japonsku, kde byla přijata jako oficiální znak a objevila se i na císařské pečeti.
Odrůda MAIKO, kterou lze vypěstovat i na české zahrádce, má jemné stříhané listy bohaté na vitaminy, hlavně provitamin A, minerály a silice. Protože dobře obrůstá, odřezávají se celé rostliny těsně nad zemí. Druhou možností pěstování je zaštípnutí růstového vrcholu – získáte tak větvenou rostlinu, ze které můžete sklízet jemné boční výhony. V kuchyni využijete mladé listy k přípravě salátů či jako přílohu k masu, jedlé jsou i květy, kterými můžete pokrmy ozdobit. Maiko je nenáročná rostlina, pokud jí dopřejete dostatek vláhy, můžete sklízet mladé výhonky po několik měsíců.

Perila pro alergiky

Perila je jednoletá asijská zelenina s aromatickou chutí. Dobře se jí daří na otevřených slunných místech, v lehčí a propustné půdě. Hodí se pro pěstování ve společnosti rajčat nebo lilků. Perila totiž odpuzuje nevítaný hmyz a naopak přitahuje motýly. Rostliny z jarních výsevů můžete sklízet po celý rok až do podzimu. Perila se díky své příjemně štiplavé chuti výborně hodí především k masu a rybám. Má zelenou i červenou formu. Výtažky z perily mají prokazatelné antibakteriální, antiseptické a především výrazné antioxidační účinky. Vědecké pokusy odhalily, že perila má schopnost snižovat produkci histaminu, látky odpovědné za nepřiměřenou alergickou reakci organismu.

Čínská vodnice

Z českého jídelníčku se vodnice téměř vytratily. V asijské kuchyni jim ale patří významné místo. Za poslední desetiletí zde byly prošlechtěny odrůdy s jemnou a křehkou dužinou a nasládlou chutí, takové je třeba odrůda PRIMERA, kterou si můžete i vy vypěstovat na zahrádce. Bělomasá odrůda asijského typu je vhodná pro přímý konzum, tepelnou úpravu i ke skladování. Ploše kulovitá bulva je na temeni fialová a ke kořeni přechází do bílé barvy. Vodnice je plodina nenáročná jak na půdu, tak na teplotu. Nejlépe se jí daří za teploty 12-20 0C, vyšší teplota už potlačuje růst kořenů. V našich podmínkách lze během vegetačního období dosáhnout až tří sklizní. Z jarního výsevu  sklízíme v červnu, případně v červenci, z letních výsevů pak v říjnu a listopadu. Při sklizni odstraníme nať, srdíčko se na bulvičce ponecháme.

kk