Přírodní hnojiva 

Každá rostlina potřebuje ke svému zdárnému vývoji hnojivo. Pokud nechcete svoji zahradu zatěžovat hnojivy umělými, můžete si připravit vlastní elixíry zdraví z přírodních látek. Dobrým základem pro půdu je kompost a uzrálý hnůj. Obojí však působí dlouhodobě a květiny i zeleninu je nutné přihnojovat i během sezóny.

Jak připravit výluh

Jednoduchým řešením jsou rostlinné výluhy, které obsahují všechny potřebné živiny a prvky. Stačí vhodná nádoba, voda, posečené rostliny a čas na zkvašení.
Rostliny vložíme do plastové, dřevěné nebo kameninové nádoby (neměla by být kovová, brzy by zrezavěla). Chcete-li mít výluh zkvašený co nejdříve, rostliny nasekejte. Nádobu naplňte rostlinami zhruba ze tří čtvrtin a zalijte vodou (nejlépe měkkou dešťovou). Výluh nechte 2-4 týdny kvasit, proces urychlíte, pokud výluh občas zamícháte. Když výluh ztmavne a přestane kvasit, je hotovo. Počítejte s tím, že kvašení provází trochu zápach a proto nádobu postavte kousek dál od domu. Chcete-li zápach zmírnit, přidejte trochu nehašeného vápna, ale pozor takový výluh nesmíte použít pro hnojení vápnostřezných rostlin (brusinka, borůvka, klikev, vřes atd.).

Rostlinné výluhy jsou velmi silné a proto je musíte ředit. Pokud přihnojujete jednou za měsíc, přidejte na díl hnojiva devět dílů vody, u častějšího hnojení mladých sazenic výluh zřeďte dvojnásobně. Pokud hnojíte každý týden, použijte výluh zředěný až 1:50. Naopak pro výživu půdy před zimou již výluh ředit nemusíte a můžete použít i vylouhované rostliny ze dna nádob. Rostliny hnojte pokud možno za deště či po něm, nikoli za horkého slunného počasí. Za sucha musíte ještě přidat notnou dávku vody. Hnojivo by nemělo přijít do přímého kontaktu s listy, lijeme ho okolo kořenů rostlin. Některé výluhy jemněji působících bylin (například kostival či heřmánek) můžete rozprašovat i na listy.

Vhodné druhy

Nejlepším základem každého rostlinného hnojiva jsou kopřivy – kopřivový výluh prospívá zelenině i květinám. Obsahuje velké množství dusíku a rostlinám pomáhá především v období růstu. Pro hnojení zeleniny je velmi prospěšný i výluh z kostivalu. Obsahuje dostatek draslíku, je účinný a zároveň mírný a při přípravě ani příliš nezapáchá. Pro posílení zeleniny však můžete použít i zeleninu samotnou – například odpadové listy z kapusty, červené řepy či rajčat.

A stejně jako pro naše zdraví, jsou i pro odolnost a obranyschopnost rostlin prospěšné výluhy z léčivých bylin. Například heřmánek chrání klíčící rostliny před houbami a napomáhá jejich zdravému vývinu. Zdraví rostlin svědčí také výluh z měsíčku, máty, žebříčku, levandule, yzopu, tymiánu či meduňky. Pampeliška zase nejvíce prospívá ovocným dřevinám a podporuje kvalitní úrodu plodů. A kvalitní výživné hnojivo si můžete připravit i z jakéhokoliv plevelu. Výluh by jen neměl obsahovat již zralá semena, která bychom spolu s výluhem zaseli zpět do záhonů.

rr