O čem se hovoří: Důchodová reforma
Jak to vlastně bude s důchody v budoucnu? Právě teď začíná největší diskuse právě na toto téma. Populace stárne, nových dětí se rodí málo a ještě méně peněz je ve státním rozpočtu. Budoucnost zatím vypadá značně nejistě a řešení se stále hledá.
Na stole jsou především dvě hlavní dvě hlavní varianty - jedna, vedoucí k prohloubení rozpočtového schodku, vychází ze závěrů takzvané Bezděkovy komise a druhá, známá pod zkratkou NDC. Ta byla jako ideální řešení navržena i Světovou bankou. Je označovaná jako "švédský systém" a v konečném důsledku odpovídá více tomu, co zaměstnanci odvedli na pojistném.
Zpráva Bezděkovy komise doporučuje rozdělení důchodového pojištění na dva pilíře – státní a soukromý. Současný odvod 28 % hrubé mzdy zůstane zachován, přičemž 23 % půjde do státní kasy na výplatu současným důchodcům a zbytek se odvede do soukromých fondů. Pro lidi, kteří nechtějí své peníze riskovat, by měl vzniknout i jeden fond veřejnoprávní. Peníze z fondů nebudou vypláceny najednou, ale postupně, čímž budou tratit ti, kteří zemřou dříve; ani jejich příbuzní se k těmto penězům nedostanou.
Vyšší důchody pro vyvolené
Vzhledem k výroku Ústavního soudu bude muset tato reforma více zohlednit i "zásluhovost" důchodů, lidé, kteří doposud vydělávali více (nad 36 tisíc korun měsíčně) by měli nově dostávat i vyšší důchody - náhradový poměr by měl být o přibližně 6 % vyšší, navíc stropy na sociální pojištění klesnou od roku 2012 z dnešního šestinásobku na trojnásobek průměrné mzdy. Polepší si tedy lidé s příjmy (podle dnešních kritérií) nad 71 tisíc korun. Navrhován je také růst věkové hranice odchodu do důchodu pro ženy - od roku 2015 by se měla věková hranice prodloužit každoročně o 6 měsíců. V případě předčasného odchodu do důchodu se bude snižovat výše pobíraného důchodu, a to o 0,9 % do 2 let předčasného odchodu do důchodu, a o 1,5 % nad 2 roky. Novinkou má být také možnost dětí odvádět svým rodičům na důchody 2 % z příjmu.Tyto změny se v plném rozsahu dotknou lidí, kterým bude před lednem 2013 méně než 40 let.
Kdo to bude financovat
Tento návrh zvýší schodek rozpočtu odhadem o přibližně 30 miliard korun. Jedním ze zdrojů peněz by měly být dividendy ziskových státních firem (především ČEZu) a hlavně zvýšení spodní hranice daně z přidané hodnoty ze současných 10 % na 19 %. Tento systém se v zemích, kde byl zaveden, ukázal jako zatěžující státní rozpočet a nepřinášející zvýšení důchodů.
Druhá varianta, navržená Světovou bankou, navrhuje také rozdělení na dva pilíře, oba však pod veřejnou správou. Do prvního pilíře, označovaného zkratkou NDC, bude odváděno například 20 % hrubé mzdy na pokrytí současných penzí. Takže peníze se neuloží, ale zaměstnanec získá nárok na to, že mu odpovídající částku stát vyplatí na důchodu.
Vznikne ještě sociální pilíř, který zajistí minimální důchod těm, kdo si nedokázali dost naspořit. Sociální penze, zabraňující pádu na hranici chudoby, budou hrazeny z daní.
Tato varianta, někdy označovaná synonymem "švédský systém", se kromě skandinávských zemí především kvůli obavám ze zadlužování, které první varianta přináší, stále více uplatňuje i v dalších zemích.
Od první varianty navržené Bezděkovou komisí, kterou připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, v současnosti odstupuje například Maďarsko, stejně tak přiznávají problémy i Poláci a Slováci.
Proč je reforma tak důležitá?
Zejména kvůli stárnutí populace už stát nemá dost peněz na financování dosavadního průběžného systému. Pokud by se nic nezměnilo, výrazně by se za pár let snížil poměr výše důchodů k předchozí mzdě.
Reforma má nejen ulevit státu, ale také zvýšit vazbu mezi povinně odváděným pojistným a následnou výší důchodů. Lidé si začnou část peněz spořit na svůj účet a zmírní se závislost na početní i ekonomické síle dalších generací. Novinka také umožní potomkům zvýšit penzi svých rodičů.
Koho se reforma nejvíc dotkne?
Změny (oproti dosavadnímu systému) čekají hlavně lidi, kterým bude k 1. lednu 2013 méně než 40 let. Podle Drábkova návrhu budou muset povinně směřovat část důchodového pojištění do penzijního fondu, tedy na svůj vlastní důchodový účet.Pro lidi mezi 40 a 50 lety bude tento „soukromý pilíř“ dobrovolný.Lidí nad 50 let a současných důchodců se reforma přímo nedotkne. Všichni ji nicméně pocítí na vyšší dani z přidané hodnoty (zaplatí více za potraviny, nealkoholické nápoje, hromadnou dopravu, léky a podobně).
Kdy se bude chodit do důchodu?
To v tomto okamžiku nikdo přesně neví. Jedno je jisté – rozhodně později než dnes. V Norsku se dokonce začalo hovořit o odchodech do důchodu až po dovršení 70 let věku. Jenže nikdo přesně neví, jak to bude se zaměstnaností – zvláště když dnes je velký problém s uplatněním nových absolventů. Prodlužování věku odchodu do důchodu s nedostatkem nových pracovních míst se může stát do budoucna velmi výbušnou směsí.
Kdo reformu zaplatí?
Náklady důchodové reformy a výpadek příjmů z odvodů do státního systému mají nahradit hlavně dva zdroje. Prvním je vyšší daň z přidané hodnoty, respektive výrazný nárůst snížené sazby (z 10 na 19 procent) a mírný pokles základní sazby (z 20 na 19 procent). Podle Drábkova plánu by se tedy obě sazby sjednotily. Zdražily by tedy zboží a služby spadající do snížené sazby, zejména potraviny, nealkoholické nápoje či hromadná doprava. Druhým hlavním zdrojem mají být dividendy ze ziskových „státních“ firem, hlavně ČEZu.
Jak to nakonec všechno dopadne?
To v současnosti nikdo přesně neví. Jsme ve zcela nové etapě lidstva, v různých zemích se zkoušejí různé modely a zatím žádný nepřináší 100% řešení. Pravděpodobně nezbude než metoda pokusů a omylů. Na druhou stranu – nikdy v dějinách se lidstvo zatím nemělo tak dobře, doufejme, že to vydrží i dále.
