Družstevní záložny – bezpečné a výhodné spoření
18.11.2009
Družstevní záložny nabízejí mnoho zajímavých produktů, ale pokud chcete jejich nabídky využít, je nezbytné se stát členem družstevní záložny. A jaké výhody či naopak nevýhody v sobě toto členství nese? A jak se vůbec členem stát? A měli bychom se družstevních záložen stále ještě obávat?
Kampelička – tradiční místo pro spoření
Družstevní záložny či jiným názvem kampeličky prošly během posledních let poněkud bouřlivým vývojem, který se negativně podepsal na důvěře české veřejnosti v tyto instituce. Přesto mají na finančním trhu své místo. Kampeličky mají v České republice dlouhou tradici. V polovině devadesátých let se však mnohé z nich kvůli ne zcela jednoznačné legislativě ocitly v problémech, které zpravidla končily krachem. Úpadek záložen měla na svědomí především nedokonalá legislativa a děravé zákony, které přinesly problémy do celého finančního sektoru. K založení družstevní záložny stačilo složit půl milionu korun bez prokázání jakékoliv odborné způsobilosti. Kampeličku tak mohl založit takřka každý. V roce 2002 došlo k renesanci odvětví, kterému napomohl zejména nový zákon a přelicencování kampeliček. Regulace byla nastolena podle směrnic EU a kampeličky nyní musí splnit daleko přísnější kapitálové požadavky. Nyní se kampeličky snaží získat zpět důvěru českého národa. To se jim v poslední době docela daří, čemuž nasvědčuje rostoucí zájem veřejnosti, resp. počet jejich klientů.
Už žádný důvod k obavám
Všechny vklady družstevních záložen musí být na základě zákona o spořitelních a úvěrních družstvech (§ 14 zákona č. 87/1995 Sb.) pojištěny. Při náhradě je oprávněné osobě vyplaceno maximálně 100 procent objemu vkladu, nejvýše však částka odpovídající 50.000 eur. Kromě zákona o spořitelních a úvěrních družstvech jsou družstevní záložny v současné době stejně jako banky pod kontrolou České národní banky, která tuto funkci v rámci sjednocení jednotného dohledu nad finančním trhem přebrala od Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.
Jak spořit s kampeličkou
Stejně jako banky i většina družstevních záložen nabízí možnost zhodnocovat peněžní prostředky pomocí spořicích účtů a termínovaných vkladů. Abyste však tuto možnost získali, musíte se stát členem družstva. A to nebývá zadarmo. Jen za symbolický poplatek ve výši jedné koruny se stanete členem družstva Fio. U některých kampeliček vás členství bude stát několik stokorun. Například Peněžní dům a 1. TZ, družstevní záložna požadují vložit jen základní peněžní vklad ve výši 100 korun. Peněžní dům vás ale na druhou stranu motivuje vložit víc - můžete tím totiž získat vyšší úrokovou sazbu. Podle výše členského vkladu můžete úroky navýšit o 0,1 až 2 procenta. Pro členství v družstvu Unibon je třeba zaplatit celkem 500 korun - 400 korun činí členský vklad a 100 korun jednorázové zápisné. Na ještě víc vás vyjde členství v Moravském peněžním ústavu, zde totiž zaplatíte 1000 korun. A některé záložny mají vklady i vyšší.
Podmínky spoření
Peníze musíte většinou uložit na určitou dobu. Výpovědní lhůta může být i v řádech let, jako například u Moravského peněžního ústavu, kde si můžete vybrat mezi 18 nebo 24 měsíci. Variabilnější má Peněžní dům - od 14 dní, různého počtu měsíců či let až po dobu 5 let. Například Fio a Unibon ale výpovědní lhůtu vůbec nemají. Ke spořicímu účtu můžete také dostat internetbanking a platební kartu, což nabízí například právě Fio. Více najdete na internetových stránkách příslušných záložen.
Srovnání úrokových sazeb družstevních záložen
Družstevní záložna Úročení
Fio, družstevní záložna
2,15 až 3,40 %
WPB Capital, spořitelní družstvo
3,30 až 5,95 %
1. TZ družstevní záložna
1,65 až 5,10 %
Unibon, spořitelní a úvěrové družstvo
3,50 až 5,20 %
Moravský peněžní ústav
3,70 až 5,30 %
Peněžní dům, spořitelní družstvo
0,95 až 4,70 %
Zdroj: Internetové stránky DZ
vs
