Krása, která zahřeje

Výstava „Krása, která hřeje“ zpřístupňuje v Muzeu města Brno, na hradě Špilberk veřejnosti až do  16. května rozsáhlý soubor gotických a renesančních kachlů z Moravy a Slezska. Reprezentativní expozice, připravená Slováckým muzeem v Uherském Hradišti, představuje dosud nejrozsáhlejší soubor těchto uměleckořemeslných výrobků pocházejících ze sbírek bezmála třiceti moravských a slezských muzeí, galerií a památkových institucí. Na více než dvou stovkách exponátů ukazuje proměnu praktického předmětu, jakým byla kamna, v estetizující součást interiéru.

Díky za každá nová kamna

Vynález kamen, jeden z mnoha civilizačních posunů, změnil tvář Evropy. Zrodil se nejpozději v průběhu 12. století v jižním Německu a hornatých oblastech Švýcarska z nutnosti bezpečně a efektivně vytápět velké prostory kamenných staveb jinak než otevřeným ohněm. U nás se změna systému vytápění začala výrazněji projevovat na přelomu 13. a 14. století a kamna si rychle získala oblibu. Oproti krbu, který poskytoval teplo jen v bezprostřední blízkosti, zajišťovala totiž rovnoměrnou teplotu v celém interiéru. Možnost obsluhovat kamna z vedlejší místnosti pak odstranila z obývaného prostoru manipulaci s palivem a popelem a zvýšila tak kulturu bydlení. Hlavní inovace však spočívala v úplném uzavření ohně do otopného zařízení, čímž se eliminovalo nebezpečí požárů. Od dob středověku se kamna stala středobodem místnosti, od nynějška zbavené všudypřítomného dýmu a označované jako světlá místnost, světnice.

Jednoduchá i zdobená

Zpočátku se jednalo o jednoduchá a spíše účelná zařízení. Časem se kamna stala prvkem výrazně estetizujícím s náročně utvářenou výzdobou, která do značné míry odrážela možnosti i ambice jejich majitele. Cílem výstavy je seznámit veřejnost s podobou kachlů, tedy základních stavebních článků kamen, a upozornit na jejich estetiku. Kamna se stala místem, kde se vedle sebe objevovaly reliéfy s hlubokou duchovní symbolikou, momentky z každodenního života, ale i heraldické motivy poukazující na prestiž jejich majitele. V reliéfních výzdobách se tak můžeme setkat s biblickými motivy, k oblíbeným středověkým motivům patřily scény mytologické i motivy z běžného života. Na stěnách kamen tak ožívaly slavnostní turnaje, lovecké a galantní scény, hostiny i pranýřované hazardní hry. Rozsáhlý soubor představují i motivy heraldické, kde rozeznáváme nejen znaky zemské, ale i rodové či městské. V renesanci, kdy humanistická kultura znovuobjevila ideály antiky, se obsah námětů změnil. Čelní stěny kachlů pokryly alegorie a personifikace ctností, neřestí, ročních období, svobodných umění, ale také portréty císařů, významných aristokratů nebo náboženských reformátorů umístněných v arkádách či medailonech.

Nezapomenutelný půvab

Vybrané exponáty přesvědčí nejen o kráse gotických a renesančních kachlů, ale i o vysoké řemeslnické úrovni mistrů kamnářů. Návštěvník bude mít možnost proniknout do tajů výroby kachlů a stavby kamen. Výstava mu představí nejen podrobný technologický postup tvorby kachlů, ale i zdařilou rekonstrukci pozdně gotických reliéfně zdobených kamen z hradu Rožnov, vytvořenou pouze k příležitosti výstavy.
Přestože byla kachlová kamna ve 20. století vytlačena dokonalejšími způsoby vytápění, na jejich zvláštní půvab lidé nezapomněli. Určitým způsobem tak výstava reaguje na vzrůstající vlnu zájmu o „živé“ teplo kachlových kamen, fenomén, který si nás v dnešní hektické době získává svou poetikou a nostalgií.

Sobotní program pro děti a  pra/rodiče

Začíná ve 14 hodin. Jde o hravé odpoledne, určené dětem s rodiči či prarodiči, doplněné řadou zajímavých činností (kvízy, omalovánky, skládačky, výtvarná činnost, příběhy z kamen,…).
27. března  Velikonoce za kamny
24. dubna  O rytíři z kachlových kamen

Program o jarních prázdninách

Celodenní program pro děti, od 7 do 12 let. Dopolední dějepisná část s dobrodružstvím, odpolední výtvarné dílny, zaručí vašim dětem příjemně strávený prázdninový den.
2.-4. března Březen, za kamna vlezem

Informace a objednávky:

PhDr. Eva Picmausová, e-mail: picmausova@spilberk.cz, tel.: 542 123 618
Mgr. Alena Najbertová, e-mail: najbertova@spilberk.cz, tel.: 542 123 618