A zase ta Sally

Je mi 54 let a jsem vyčerpaná výbuchy vzteku manžela, se kterým jsme spolu již třicet let. Nyní, když je v důchodu a děti jsou již samostatné, stala jsem se já sama jediným hromosvodem jeho výbuchů hněvu a nespokojenosti. Nevím si rady. (Marta, Brno)

Jak se vypořádat s hněvem

Hněv je emoce, která vzniká vždy, když se setkáme s něčím, co považujeme za nesprávné. Pokud se setkáme s nespravedlností, začneme rázem pociťovat emocionální, fyziologické a sdělné rozměry hněvu. Většina z nás snadno rozpozná, když hněv nezvládají druzí, ale málokdy to postřehneme sami u sebe. Mnohdy se za své nezvládnuté výbuchy hněvu dodatečně stydíme. Cítíme, jak moc destruktivně působí na lidi, které milujeme. Považujeme výbuch hněvu za selhání.

A přece nás má hněv podnítit ke konstruktivnímu jednání, když se setkáme s čímkoli nesprávným nebo křivdou. Účelem hněvu je motivovat nás k pozitivnímu, laskavému jednání, při němž budou věci lepší, než byly předtím. Takže hněv může být pro nás silným a pozitivním stimulem, pokud nás pohne k tomu, abychom napravili nesprávné věci, odstranili bezpráví. Ale pozor, může se z něj stát i zuřivá nekontrolovaná síla! Pozitivní cíle hněvu nám však často v zápalu zlosti unikají. Takže – jak můžeme s hněvem pozitivně nakládat? Pokud se vypořádáváme s hněvem vůči někomu, s kým máme vztah, měli bychom si položit dvě důležité otázky? 1. Je moje reakce pozitivní? Je v její moci napravit špatnost a uzdravit vztah? 2. Necháváme se ve své reakci vést láskou, chceme prospěch nějakého člověka? Pak se jedná o oprávněný hněv.

Proč se manžel hněvá na manželku? Protože ho zklamala, uvedla do trapné situace, ponížila nebo odmítla? Nebo jeho hněv pramení z nějaké zcela jiné situace, kterou není schopen sám adekvátně vyřešit a přetlak z neuspokojení z něj musí ven. A nejbližší osobou jste, Marto, zrovna vy! Jste nejbližší osobou, vždy po ruce, proto adresuje své hněvivé reakce váš manžel právě vám. Neumí svůj vztek zpracovat jinak a obrátit ho třeba k posekání hromady dříví nebo do nějakého sportovního výkonu. Už jsem zažila v praxi i partnerky, které koupily manželovi boxovací pytel. Ten plně řeší situaci.

Zdržme se vždy bezprostřední reakce. Je jen velmi málo lidí, kteří se naučili svůj hněv ovládat a správně nasměrovat. A hlavně, ve chvílích hněvu bychom měli umět vyhlásit „oddechový čas“. Pár minut, které nám umožní ovládnout emoce, abychom mohli situaci vyřešit pozitivně. Zpravidla si pak uvědomíme ohnisko svého hněvu. Ale na to je třeba rozpoznat, co špatného nám způsobil člověk, na něhož se zlobíme.
A jak pomoci výbušnému člověku? Lidé si vzorce hrubého chování utvářejí řadu let a obvykle se nezmění, dokud na dotyčného nevyvine tlak někdo, kdo v jeho životě zaujímá důležité místo, a nepřiměje jej vyhledat odbornou pomoc. Hrozba ztráty důležitého vztahu hrubého člověka často motivuje, aby si nechal pomoci. Pomoc je snadno dosažitelná a destruktivní, tyranské vzorce je možné změnit. Samy však takové způsoby chování časem určitě neodezní. Členové rodiny a přátelé se musí také naučit, jak přimět zlostného člověka, aby se ze svých destruktivních hněvivých reakcí zodpovídal.

Když se člověk „rozběsní“, nevede to k uvolnění, ale k ještě většímu hněvu. Hněv a agrese bývají spojeny s pocity porážky. A jednoznačně ničí sebeúctu osoby, která se neovládá, neboť později lituje, jak se mohl tak zachovat a svými fyzickými výbuchy i rozbít svůj vztah.

Je to přirozená emoce?

Je hněv přirozená emoce? A do jaké míry může ve vztahu škodit? Jak vyjít s partnerem, který si z vás vytvořil hromosvod svých špatných nálad? Na konkrétní otázku dává jasnou odpověď psycholožka PhDr. Iva Voglová.

První pomoc

První pomoc psycholožky PhDr. Ivy Voglové v případě hněvivých reakcí partnera
1 Snažte se pochopit situaci z jeho pohledu.
2. Dejte mu na vědomí, že jeho hněv neodsuzujete.
3. Naslouchejte mu. Dejte mu šanci, aby ze sebe dostal vše, co má na srdci.
4. Zeptejte se sami sebe, zda byste se ve stejné situaci také nerozhněvali.
5. Mluvte se soucitem.
6. Podělte se s dotyčným člověkem o jakékoli informace, které mohou na problém vrhnout světlo. Řešte, zda jste mu nekřivdili.
7. Snažte se napravit křivdu, které jste se možná dopustili. Ale jen tehdy, je-li hněv dotyčného oprávněný a vy jste mu ublížili.