Alergická rýma – nemoc, nebo banalita? 

Alergická rýma patří mezi nejčastější chronická neinfekční onemocnění dýchacích cest. Bývá součástí alergického komplexu, který se obvykle neomezuje jen na nosní sliznici, ale většinou postihuje více systémů včetně dolních dýchacích cest. O alergické rýmě hovoříme tehdy, pokud má pacient alespoň dva z následujících čtyř příznaků: svědění nosu, kýchání, vodnatá sekrece a neprůchodnost nosní.

Kdy je už chronická?

Pokud tyto příznaky přetrvávají více než hodinu denně po většinu dní, jedná se
o chronickou alergickou rýmu. Pakliže se rýma objevuje např. v „pylovém období“, hovoříme o rýmě sezonní, v případě výskytu i v jiných ročních obdobích o rýmě celoroční. Novější klasifikace však dělí rýmu dle délky výskytu na intermitentní (krátce trvající) nebo perzistující a dle tíže příznaků na lehkou, středně těžkou a těžkou.

Nos jako filtr

Nosem cítíme pachy, ale i vnímáme chutě, nos se také podílí na správné fonaci. Nosem filtrujeme vzduch proudící do dolních dýchacích cest. Díky nosu a vedlejším nosním dutinám přichází vzduch do dýchacích cest řádně ohřátý a provlhčený. Pokud však proud vzduchu nosem neprochází, a to je nejčastěji právě při „banální“ rýmě, dojde k okamžitému narušení rovnovážných stavů a dýchací cesty přestanou plnit svou nezastupitelnou funkci „výměníku“ plynů. Dochází k vysychání i zduření sliznic a dýchací cesty rychle začnou podléhat procesům, které označujeme jako zánět. Důsledkem zánětu je nejen kašel, ale i celková únava a okamžitá ztráta kondice. 

Kde se vyskytuje?

Jaký je výskyt alergické rýmy, nelze přesně určit. Podle odborných odhadů trpí alergickou rýmou minimálně 1 miliarda obyvatel této planety. Předpokládá se, že u nás jde o 20 % dospělých a 16 % dětí, tj. přibližně 20 – 30 % populace v závislosti na ročním období.

Alergickou rýmu není dobré podceňovat, jelikož může souviset s následným rozvojem astmatu či jiných přidružených onemocnění. Navzdory tomu lékařskou pomoc vyhledá jen necelá polovina lidí s alergickou rýmou.

Alergická rýma by měla být považována za rizikový faktor pro vznik astmatu až ve
30 % případů. A naopak, dobře léčená alergická rýma může snižovat riziko astmatických obtíží až o 47 % a potřebu hospitalizace v důsledku astmatu až o 61 %.

Nejčastější spouštěče onemocnění
Mezi spouštěče alergického zánětu sliznic nosu, nosohltanu i vedlejších nosních dutin řadíme na prvním místě pyly, roztoče domácího prachu, dále plísňové spóry, zvířecí alergeny (jde nejen o reakci na zvířecí chlupy, ale i lupy, pot, sliny, moč)
a vzácněji i jiné (například švábi, latex nebo potravinové alergeny). 

Útočí i na oči

Jednotlivé příznaky alergické rýmy mohou probíhat zcela samostatně (pouhé sezónní kýchání nebo naopak úporná celoroční neprůchodnost bez zjevného výtoku), obvykle se však v různé intenzitě kombinují. Sezónního alergika více trápí prudké akutní obtíže (svědění, kýchání, sekrece), celoročního alergika bude více obtěžovat porucha nosní průchodnosti, tedy ucpaný nos bez většího efektu při smrkání. U mnoha případů se navíc kromě nosních příznaků objevují i příznaky oční.

Udělejte si test

Od loňského roku si mohou všichni zájemci udělat krátký test a zjistit, zda sami netrpí příznaky, které jsou typické pro alergickou rýmu. Stačí pouze vyplnit dotazník na internetu a donést jej lékaři, který na základě dalších vyšetření posoudí, zda pacient trpí alergickou rýmou a zahájí případně vhodnou léčbu. Jedná se o jednoduchou pomůcku, která však může velmi usnadnit komunikaci mezi lékařem a pacientem.

Dotazník je k dispozici na webových stránkách České iniciativy pro astma (ČIPA) na internetové adrese: www.cipa.cz/hodnoceni-alergicke-rymy.  

Z vyšetření nemusíte mít strach

Pokud máte obavy, že by se alergická rýma mohla týkat právě vás, je vhodné co nejdříve navštívit specialistu, ideálně alergologa. Lékaři totiž mají k dispozici velice účinné a bezpečné léky, které není možné volně zakoupit v lékárně. Není nutné, aby pacienti v dnešní době měli zkažené jarní a letní období. Ve spolupráci s lékařem naopak najdou vhodnou léčbu v kombinaci s režimovým opatřením, která jim umožní prožít toto období bez uvedených zdravotních problémů. Vyšetření u lékaře není bolestivé, přítomnost alergií se totiž zjišťuje pomocí jednoduchých kožních testů.
Ve většině případů se jedná o tzv. prick test. Na vnitřní stranu předloktí jsou v pravidelných odstupech v kapičkách naneseny nejčastější alergeny (směsi pylů, roztoči, různé druhy plísní, živočišné alergeny atd.). Kopíčkem lékař pronikne skrz kapku alergenu do pokožky a takto do ní vnese stopové množství alergenu. Kožní reakce je odečítána za 15 minut, rozhodující roli hraje velikost pupenu a zarudnutí. Výjimečně jsou prováděny testy intradermální, kdy je alergen aplikován jehlou do pokožky. Důležité je před kožními testy na 5 – 7 dní vynechat protialergické léky, u celkových kortikoidů je interval delší dle dávky léku. Pozitivní kožní test však nutně neznamená stanovení diagnózy, důležité je vždy porovnat nález s udávanými obtížemi.

Správná léčba

Žádný pacient by svou alergickou rýmu neměl řešit sám, ale měl by se svěřit do rukou specialisty. Každý člověk by měl znát svůj zdravotní stav a umět rozpoznat příznaky alergie, eventuálně i další případné doprovodné příznaky včetně obávaného astmatu.